Laser dokáže hotové zázraky

Laser se v medicíně používá už desítky let, v kosmetické dermatologii se první přístroj – rubínový laser – objevil v šedesátých letech minulého století. Průlom nastal v osmdesátých letech, kdy se začaly hojně používat cévní lasery, které dokázaly odstranit kožní hemangiomy – cévní nádorky projevující se začervenáním kůže a rozšířenými žilkami, někdy až modrofialovými fleky.

Zpravidla se objevují na velkých plochách. Onemocnění se říká též „oheň“. „Laserový paprsek pronikne hluboko do tkáně, cévku zataví a ta se vstřebá. Ložisko postupně světlá, až zmizí úplně,“ říká primářka pražské kliniky LaserPlastic Marta Moidlová.

Lasery se dělí do několika skupin podle toho, na co jsou určeny. Jedno ale mají společné, a to je výsledek – zjednodušeně řečeno destrukce teplem a následné odstranění. Například cévní laser: vlnová délka jeho světla je pohlcována krevním barvivem hemoglobinem. Energie paprsku se přemění na teplo a výsledek je, že se céva zataví a vstřebá.

Co vše se dá laserem ošetřit? „Lasery umí odstranit vrásky a zpevnit a omladit pleť, odstranit rozšířené cévky (popraskané žilky), pigmentové skvrny, chloupky či tetování. A laserem se provádí i liposukce,“ vyjmenovává Marta Moidlová.

Nejčastěji se lasery používají na odstranění nežádoucích výrůstků na kůži, jako jsou pihy, fibromy či bradavice. Pracují na principu odpařování povrchových vrstev kůže, jsou velmi přesné a nezanechávají jizvy jako například u bradavic, když si je necháte vypálit dusíkem nebo u pih odstraněných chirurgicky.

Pigment není problém

Laser je umí odstranit bez jizev. Jeho paprsek uzavře cévy, jež bradavice vyživují. Po zákroku se udělá strup, který se vyloupne, a máte po problému. Bradavice na ploskách nohou jsou úpornější, protože jsou „zašlapané“ do hloubky. Tyto se musejí v první fázi odstranit odpařovacím laserem a poté cévním laserem, který zatáhne cévní zásobení.
Čím je člověk starší, tím, více se objevují na těle pigmentové tmavé skvrny. Pokud se neudělají na obličeji, člověka ani nenapadne, že by se jich mohl zbavit.
„To je ale škoda. Když se člověk stará o obličej, aby byl krásný, a pak zapomíná na krk, hrudník či ruce, pak je to velký kontrast. Občas se tak vyfotí i celebrity, které mají úžasný obličej, ale zanedbané ruce,“ pozastavuje se primářka Moidlová. Přitom i tyto skvrny se dají snadno pomocí laserů odstranit. A stejně tak se dá omladit krk a hrudník.

Chloupky i tetování

Odstranění chloupků pomocí laserů patří mezi neoblíbenější zákroky hlavně mezi ženami. Není to sice nijak zvlášť příjemné, především v oblasti třísel, ale za pár sezení máte navždy pokoj. Paprskem o průměru do dvacet milimetrů se ošetřuje kousek po kousku. Tmavé chloupky se odstraní rychleji, světlejší jsou úpornější. Chloupky pak rostou pomaleji a jsou jemnější. Po šesti až osmi sezeních na nohách, v podpaží i kdekoliv jinde přestávají růst úplně.
Pro spoustu lidí je to vhodná alternativa k běžnému holení, kdy chloupky zarůstají a vznikají tam záněty, které mohou být i rozsáhlé a jizvit se. „Laser zlikviduje nejen cibulku, ale působí i protizánětlivě. Používá se kdekoliv na těle, na obličej i na nohy, ale i na partie jako jsou třísla nebo podpaží,“ vysvětluje primářka. Lasery umí i odstranit staré tetování, která se vám třeba už přestala líbit. Ale pozor, ani ta nejmodernější technika, která je rok od roku pokročilejší, to neumí úplně dokonale a určitě to nebude hned. Je potřeba více sezení, což je náročné časově i finančně.
Například odstranění kompletně vystínovaného obrazu na ruce od ramene po loket vyjde přibližně na deset až dvacet tisíc korun a laserovou proceduru budete muset podstoupit rozhodně víckrát. Proto by si měl každý dobře rozmyslet, zda a pro jaké tetování se rozhodne.

Omlazení obličeje

Abyste měli hezčí, mladší obličej bez vrásek, můžete podstoupit takzvanou laserovou rejuvenaci. Při ní laser působí nejen na povrchu kůže, ale zpevňují i hlubší vrstvy kůže, kde jsou vazivová vlákna. Ve vyšším věku už nejsou tak pružná jako za mlada, zkracují se. Laser je dokáže zpevnit a zpružnit a zároveň podporuje buňky, které tato vazivová vlákna produkují a stimulují je k další činnosti.
„Kromě laserů se k této proceduře používá i ultrazvuk, plazmaterapie a radiofrekvence. Ta může být kombinovaná i s jehličkami, což má za následek, že se zpevní nejen hluboké vrstvy kůže, ale redukují se i povrchové drobné vrásky. Ale vedlejším účinkem může být jizvení, tedy je opravdu nutné zvážit, kdo vás těmito přístroji ošetřuje. Určitě by to měl být zkušený lékař,“ varuje odbornice na využití laseru Moidlová.

Počátky plastické chirurgie

1600 př. n. l. Staroegyptský papyrus, dnes označovaný jménem amerického sběratele Edwina Smitha, popisuje rekonstrukci zlomeného nosu. 600 př. n. l. Indický lékař Sušruta se oboru věnuje ve své knize Suśruta-sa hita. (Doba jejího sepsání ovšem není jistá.) 1. století n. l. Říman Aulus Cornelius Celsus vydává detailní anatomické popisy zajímavé z hlediska plastické chirurgie. 1794 Britský časopis Gentleman’s Magazine píše o indických technikách plastických operací nosu. 1814 Brit Joseph Constantine Carpue provádí první rekonstrukci nosu v Evropě. Obor studoval v Indii. 1818 Němec Karl Ferdinand von Gräfe vydává knihu Rhinoplastik. 1827 Američan John Peter Mettauer opravuje pomocí nástrojů vlastní konstrukce rozštěp patra.

1845 Němec Johann Friedrich Dieffenbach navrhuje opakované operace k vylepšení vzhledu rekonstruovaného nosu. Věnoval se také transplantacím kůže a rekonstrukcím obličeje. 1917 Zakladatel moderní plastické chirurgie Brit Harold Gillies nahrazuje oční víčka námořníka z bitevní lodě HMS Warspite Waltera Yeo. Přišel o ně v bitvě u Jutska.